Ředkev černá (Raphanus sativus var. niger)

Černá ředkev je super zdravá a bohužel se na ní zapomnělo. Spolu s dumlíkem s ní vykouzlíte výbornou polévku. Nebo jí můžete upéct s bylinkami, ale dá se chroupat i syrová. Prostě je to zelenina, která je vynikající na všechny způsoby! ;) Naši předci nebyli hloupí!

Lidově se jí také říkalo: zimní ředkev

Znali ji již ve staré Číně - přibližně 4000 l př. n. l. Egypťané si ji též velmi vážili, proto ji pravidelně konzumovali dělníci, kteří stavěli pyramidy. První zmínky v Evropě pocházejí ze starověkého Říma. Slované ji objevili až ve středověku. Poté se na ní na dlouhou dobu zapomnělo. A až nyní opět objevujeme její léčivou sílu a neobvyklou chuť.

Její sestra ředkvička nebo ředkev bílá jsou mnohem rozšířenější. Patří do skupiny kořenové zeleniny. Má tuhou hrubou černou slupku a sněhově bílou dužinu. Oproti příbuzným druhům má mnohem pikantnější chuť. Běžně v přírodě se s ní nesetkáme. Dříve se pěstovala na každé zahradě či políčku.

Černá ředkev je zimní zelenina, proto se seje na přelomu července a srpna. A sklízet jí můžeme přibližně po 120 dnech (tedy říjen - listopad). Použití v kuchyni je nespočet. Lze ji upravovat jako červenou řepu, skvěle se hodí k pečení a vaření zelinových polévek. Za syrova se hodí na pomazánky a k přípravě salátů. Podle starých receptů se z ní připravoval sirup proti kašli. 

Je bohatá na léčivé účinky. Obsahuje silice a éterické oleje - glykosid raphanol, vitamíny E, B1, B2, B6 a beta-karoten. Dokonce vitamínu C obsahuje víc než citron. Dále obsahuje hořčík, síru, draslík, vápník, měď, fosfor a fytoncidy, ty mají antibiotický účinek. Její konzumace blahodárně působí na zažívací trakt, detoxikuje organizmus a čistí játra. Účinně bojuje se záněty ledvin a problémy s močovými cestami. Podporuje léčbu žlučových kamenů a doporučuje se ji užívat při léčbě rakoviny.