Tužebník jilmový (Filipendula ulmaria)

Tužebník je dnes už málo známá bylina, ale u nás doma je jednou z nejpoužívanějších. Léčí lidi i zvířata a s přehledem nahradí i antibiotika. Protože kdo má zvířata, tak ví, že jezdit s nimi na veterinu, je někdy o život... :D  

Lidově se mu říkalo: tavola, zimní ořech, lebník, chlapice, lobazník, meduniší

Spolu s mátou vodní a verbenou se tužebník označoval za posvátnou bylinu druidů.  Již Plinius se o něm zmiňuje jako o součásti léčivé masti s kolomazí. Velmi dobře ho znali i Římané. Ti ho zasvětili bohyni Venuši. Keltové ho zase spojovali se svou bohyní Gwenou.

V první polovině 19. století se začal zkoumat a v roce 1899 se z něj vyrobil první Acylpyrin. Některé zdroje uvádí, že ho velmi často používal i věhlasný Priessnitz  k léčbě vztekliny. Z pramenů je jasné, že se nejčastěji používal na tišení bolesti. 

Rostlina může dosahovat výšky až 200 cm. Vzpřímené lodyhy se silně větví a postupně dřevnatí. Nesou 2 - 5 klané lichozpeřené listy, skládající se zjednotlivýchvejčitých pilovitých listů. Líc je tmavězelený a hladký, rub je světlejší barvy a má krátké chloupky. Vykvétá na vrcholku čtverhranné lodyhy. Květ je uspořádán v bohatý okolík, smetanové barvy, který velmi silně až omamně voní. Léčivka vytváří souvislý porost na mokrých loukách a podél potoků. Je rozšířen od Evropy, přes Asii až po Ameriku. U nás ho nelezneme od podhůří až po nížiny, ale typický je pro oblast Krkonoš. Kde se z něj vyráběl nápoj zvaný Chlapice. 

Léčivá je celá rostlina - listy, květy i kořeny. Nejčastěji se trhají květy, které se na stinném místě suší buď zavěšeny, nebo rozloženy v jedné vrstvě. Kvetou průběžně celé léto, ale nejvíce v červnu a červenci. Připravujeme z něj čaj, esenci nebo ho můžeme naložit do oleje. Svou krásnou vůní se skvěle hodí do letní bylinné vody nebo domácího ovocného vína. 

Tužebník obsahuje především kyselinu salicylovou, třísloviny, glykosid gaultherin a spiraein. 

Díky těmto látkám tiší bolest, uvolňuje křeče a čistí krev. Působí mírně močopudně, potopudně a snižuje horečku, proto se nejvíce používá k léčbě chřipky a nachlazení. 
Čaj je účinný pomocník i při artróze, dne, revmatu a leukémii. Jeho užívání se doporučuje i při lupénce, nespavosti a poruchách jater. 
Na očistu krve a uvolnění křečí se nejlépe hodí esence. Skvěle léčí zanícené a špatně se hojící rány. Je vhodný pro citlivou a podrážděnou pleť, kterou ošetřujeme olejíčkem. 

Ps: tuhle léčivku opravdu používám velmi často. Nedostižitelný je především při zánětech a to i v dutině ústní. Dříve mi velmi často hnisaly palce u nohou. V konečném stádiu jsem měla jít na strhnutí obou nehtů a v tom mi moje babička vyprávěla o tužebníku. To bylo poprvé, co jsem o něm slyšela. A ano zachránil mi oba palce. Hned jsem začala pátrat a objevila ho i u nás. Každý rok ho sušíme velké množství, protože víme, že tužebníku je zapotřebí všude! :)