Popenec břečťanovitý (Glechoma hederacea)

Tenhle plevel má velmi specifickou vůni a chuť. Proto ho jím jen velmi brzy na jaře, když začíná vyrážet. To je jeho aroma svěží a kořeněné. Postupem času, ale začíná vůni měnit a to mi už moc nevoní ani nechutná... :D Takže doporučuji používat hlavně na jaře. Skvělý je do tvarohové pomazánky s pažitkou.

Lidově: vudra, zádušník, moďátka, popoňka, kondrlík

Homér ho označuje jako vynikající syřidlo pro sýry. Ve středověku byl úznávanou bylinou, která léčila záněty žaludku, ochraňovala před morem a zlými kouzly. Naše prababičky ho kromě léčení, také přidávaly do velikonoční nádivky a vařily z něj "špenát".

Čtverhranná lodyha dorůstá do výšky 15 až 60 cm. Z počátku roste vzpřímeně, ale postupem času polehává. Nese drobné modré květy, podobné hluchavce. Kvete od dubna do května.
Listy jsou drobného ledvinovitého tvaru s vroubkovaným okrajem a dlouhými řapíky. Velmi často se vyskytuje v trávníku, okolo plotů, na loukách a okolo cest.
Sbírá se kvetoucí nať, která se používá čerstvá i sušená jako koření do polévek, omáček a pomazánek. Velmi vhodný je do jarního očistného smootie. Suší se rozložený v jedné vrstvě na stinném, ale vzdušném místě. Nebo uměle s teplotami do 40 °C.

Popenec obsahuje draselné soli, saponiny, hořčiny, cholin, glechomin, třísloviny, silice, pryskyřice a organické kyseliny. V čerstvé nati pak ještě více vitamínu C a provitamínu A.
Díky těmto látkám účinně rozpouští hleny, podporuje látkovou výměnu a chuť k jídlu. Působí močopudně, protizánětlivě, mírně svíravě a hojivě.
Vnitřně se čaj užívá při nachlazení, zánětech žaludku a při detoxikaci jater. Zevně se používá odvar k omývání nebo jako obklad. Zejména na záněty kůže, hnisavé rány nebo na bolavé uši při nachlazení. Kloktáním můžeme vyřešit problémy s dutinou ústní.
Na křečové žíly se osvědčila mast z této byliny. Na bronchitidu je výborný popencový sirup.