Česnáček lékařský (Allaria petiolata)

Česnáček je málo známou divokou bylinkou, která voní po česneku a dá se použít v kuchyni i k léčení. Mě nejvíc chutná čerstvý. Přidávám ho do salátů, polévek a pomazánek. Taky jsem z něj nedávno udělala skvělé pesto na těstoviny. Na léčení jsem ho zatím nepoužila, ale jako koření se mi velmi dobře osvědčil. ;)

V lidovém léčitelství byl účinným prostředkem na zanícené rány, exzémy a vyrážky. Své místo má i v Matthiolliho herbáři, kde jsou popisovány jeho protirakovinné účinky. Díky vyššímu podílu vitamínu C se mladé lísty přidávaly do jídel, aby obohatily jídelníček našich předků.

Roste v zahradách, podél luk, cest i lesů. Je rozšířen prakticky po celé Evropě. U nás se vyskytuje hlavně v nížinách a ve zbylých oblastech jen roztroušeně. 

Dvouletá nebo krátkoletá bylinka má vzpřímenou lodyhu. Dorůstající 20 - 80 cm, někdy i 100 cm. Listová růžice je řídce ochlupena, ale směrem nahoru chloupky ztrácí. Listy v listové růžici jsou dlouze řapíkaté, ledvinovité a zoubkované.
Lodyžní lístky jsou podstatně menší, mají trojúhelníkově vejčitý tvar a jsou lysé. Květenství je uspořádané v hrozínek, který je tvořen z jednotlivých květů.
Drobné bílé květy jsou složeny ze 4 koruních lístků. Kvetou od dubna do května. Plodem jsou 3 -5 cm velké šešule. Sbíráme nať během celého vegetačního období.

Můžeme sušit, ale tím se účinnost velmi výrazně snižuje, proto je lepší používat ho čerstvém stavu.

Rostlina obsahuje glykosidy (allarin, rhodanalyl, sinigrin, allysulfid), éterické oleje, beta karoten, pektin a kyselinu askorbovou. Po rozemnutí se začnou uvolňovat látky zvané isothiokyanáty, které mají protirakovinné účinky.
Má protizánětlivé a desinfekční účinky, proto se používá při léčbě močových cest a dýchacího ústrojí. Zevně se osvědčil jako lék na hnisavé rány a záněty kůže. Kloktáním nebo přežvykováním pomůže od zánětů v dutině ústní a paradentóze.
Mírně zlepšuje spalování tuků, proto ho lze doporučit i při onemocnění slinivky a žlučníku. V takových případech seužívá nálev z česnáčku. Též se z čerstvé rostliny vyráběla tinktura, která je nejúčinější formou léčby.